Naše dnešní Cyklotoulky budou tak trochu korespondovat s názvem výchozího bodu, povedou prostě cik cak. Začneme ve Cvikově, pak se vydáme na jih, stočíme to na sever, prohlédneme si sklárny, jeskyni, peklo i zříceninu hradu a navrch přidáme mimořádně půvabné vesničky a hezkou přírodu.
To jsou paradoxy…
Cvikov leží v Libereckém kraji zhruba 20 kilometrů od České Lípy. Dnes tu žije zhruba 4500 obyvatel a město je známé především jako vstupní brána do Lužických hor, ale je to také město architektonických paradoxů. Pár metrů od paneláků z 80. let stojí krásné, zachovalé a obydlené roubenky. Vedle velkoryse upravené Křížové cesty - Kalvárie se zasklenými reliéfními obrazy a sochami stojí 30 metrů vysoký funkcionalistický vodojem, ale je tu klid a hezky.
Vlevo bar, vpravo pec
Ze Cvikova vyrazíme na jih a první vesnicí na trase je obec Lindava. Malebná vesnička, ve které se zachovaly desítky původních roubených stavení a dvě sklárny, ve kterých můžete pozorovat skláře přímo při práci a dokonce si vyzkoušet, jak se takové sklo fouká. Ta větší se jmenuje Ajeto a nachází se na samém konci Lindavy. Relativně veliký, možná dvě století starý dům upoutá návštěvníkovu pozornost svoji upraveností a vyzdobeností už zvenku. Ale teprve uvnitř se odehrává to pravé. Staré trámové konstrukce, dobově vypadající nábytek, vkusná výzdoba - to by dneska nebylo až tak výjimečné, ale tady stojí naproti baru sklářská pec. A nejen to, pec je normálně v provozu, takže zatímco si pochutnáváte na nějaké místní pochoutce, skláři vytahují z pece syrové žhavé sklo, kroutí s ním na píšťale, různě ho natahují a foukají a než dojíte, tak je hotová třeba váza. A kdo má dost kuráže, tak si to může klidně i sám zkusit. Nebo se můžete podívat do skutečné továrny, která se nachází ve vedlejší budově, tam se odehrává hlavní výroba, ale pozor, otevřeno je jen ve všední dny.
S čerty nejsou žerty
Pokračujeme po stejné trase směrem na Svitavu, pár set metrů za vesničkou začínají Pekelné doly. Největší podzemní pískovcové jeskyně v Evropě, jejich celková plocha je přibližně 3500 m2. Jeskyně jsou uměle vytvořené a stojí tu teprve od 18. století, původně byly soustavou lomů pro sklářskou výrobu, ale dnes jsou hlavně turistickou atrakcí a sem tam i filmovou destinací. Právě tady se rozprostíralo Peklo, kterému nemilosrdně vládl Karel Heřmánek v pohádce S čerty nejsou žerty. Jeskyně jsou volně přístupné, některé neosvětlené, jiné osvětlené a v některých je dokonce i občerstvení. Celý areál je pravdu veliký, takže se vyplatí hledat.
O mýtu, clu a pokladech
Z Pekelných dolů se vrátíme zpět do Cvikova a vyrazíme pro změnu na sever a naší další zastávkou bude Milštejn. Což je souhrnný název pro skalní masív a zříceninu středověkého hradu. Dříve to tu rozhodně nebylo tak romantické, protože se tu vybíralo clo a mýto. Dnes se z hradu už bohužel moc nedochovalo, ale skalní brána, která pravděpodobně sloužila už tenkrát, a která svou mohutností vyrazí návštěvníkovi dech, zůstala. Nepřekvapí, že hrad nebyl nikdy dobyt, jeho význam ovšem postupně upadal, až zchátral. Zůstalo romantické místo, ke kterému se vztahují četné pověsti o zlých rytířích a nešťastných dívkách, o čertově kuchyni i o pokladech.
Vandalové turistům nepřejí
Pokračujeme trochu zhoršeným terénem k Ledové jeskyni, která je jedinou svého druhu v Čechách. Tato krasová jeskyně vznikla ve svislé puklině znělcové skály. V systému dutin, na povrchu utěsněných zvětralinami a humusem, je znemožněna cirkulace vzduchu. Jediným otvorem, který je výše než její dno, vniká v zimě do podzemních prostor těžký chladný vzduch, který pak vyplňuje ledem jeskyni po celý rok a udržuje v ní stálou teplotu blízkou bodu mrazu, takže led se tu drží již několik století. Dnes je jeskyně pro veřejnost bohužel uzavřena z důvodu v minulosti se opakujícího vandalismu – např. rozdělávání si ohně v jeskyni.
Ke koupeli nevhodné
Kousek pod jeskyní, v hlubokém zalesněném údolí horního toku Hamerského potoka leží přehrada Naděje. Postavena v r. 1938 pro pohon níže ležící pily, do níž byla voda z přehrady přiváděna v zemi uloženým potrubím. Kamenná hráz, vysoká 8 m, dovoluje zatopit plochu 1,2 ha. Voda v přehradě je průhledně čistá a má zajímavé modrozelené zabarvení, takže přímo láká ke koupání. A dokonce tu není vidět ani zákaz, ale má to přece jenom háček. Voda v přehradě je neuvěřitelně studená, možná, že její přítok protéká pod Ledovou jeskyní, možná je na vině stín z okolních hlubokých lesů…
Nejkrásnější vesnice jsou na Cvikovsku
Zpátky do Cvikova se vydáme přes nádherné vesničky. Nejdříve projedeme Horní Světou, vystoupáme na Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor, sjedeme do Dolní Světlé a přes Krompach a Mařenice dojedeme do cíle. Na celém Cvikovsku je nebývale velké množství nevšedních a krásně zachovalých roubených stavení, ale tady je intenzita těchto staveb doslova zarážející. Třeba v Mařenicích, vesnici s možná padesátkou chalup je na desítku registrovaných památek. Navíc tu z několika z nich vznikly vkusně udělané hospody s celkem příjemnými cenami. Cvikov a Lužické hory jsou pro cyklistiku prostě ideálním prostředím.